Myšlenky moje jsou ptáci v kleci
zavřeny za touhu mluvit k věci,
zavřeny za víru
za lety bez tíže
při tónech klavíru
zevlují skrz mříže
„Jen žádné potíže“
„Jo?“
„Jen žádné potíže“
Pak se to stane
Pan klíčník je tu
Od svíčky pálí si cigaretu
Rudý ve tváři, jak tahá za ni
Kdo nechce hořet,
tak ten se brání
jako když tleskneš jednou dlaní
jako když sudy zas válíš strání
jako když nevíš,
že vše je jen lest
znova se necháš
tak zbůhdarma svést
znova tě dětství před tebou chrání
znova ty tóny klavíru
znova ty myšlenky na...
na co chcete,
ale hlavně...
„už žádné potíže“
„Jo?“
„... žádné potíže“
B e n g
B e n g beng
„Ty vole ?!?“
„Co?“
„potíže, Ty vole“
„ P o t í ž e “
jako když výstřel z pistole
ukončí dílo tvé...
v kostele
Pomalu, abych nevzbudil se
sám sebe prosím:
„ n e z a s t ř e l s e “
Sám sebe prosím:
„tref se hlavně“
Pak už jen zahřmí
"....míří na mě!!"
" a co ten obličej?!?... "
'' to zírá(M).... '
( z hlavně )
na mě ... JÁ