svébytné zážitky
někam se ztratily
jako sny nezdá se
že budou se zdát
usnul jsem z přemíry
snahy o počitky
nezbývá než se tě
lásko má vzdát
na tváři náhle však
cosi mě zchladilo
to slza poslední
se přestala bát
přišla mi oznámit
že už se neskrývá
byť včera ji nutil stud
na hanbě stát
..
..
v polibku nevinnost
sklouzla mi po tváři
„Konec je za námi“
zmizel jak host
schovám se v krajině
popsané ve snáři
klínem mě zaklíní
hladí mě po tváři
pomalu
svébytně
svlékne si šat