Z lotosového květu sklouzne kapka rosy. Zasvítí na ni ranní slunce a vytvoří kolem ní malou, nepatrnou duhu. Takový úplně miniaturní barevný a zcela unikátní most, spojující pro tento krátký okamžik svět kapky rosy se světem lotosových květů. Ta chvíle je ohromná, dojemná a pro oba aktéry nezapomenutelná. Kapka stéká po listu tak pomalu. Člověk by řekl, že téměř uvážlivě, s vědomím toho, že je to v tomto životě naposledy. Posouvá své odhodlání a ví, že už k okraji Lotosového světa chybí jen kousek, kdy tváří v tvář pohlédne do očí universa. Na pokraji setkání s nekonečnem, těsně před tím, než zmizí ve vodách jezera se na malý moment zastaví. Vypadá to téměř, jako by rozmýšlela, nemohla se rozhodnout. Mám... nemám. .... My jsme jako ta kapka. Stékáme po listu života, nežli se spojíme s nekonečnem existence.  V  takovéto okamžiky, kdy pozorujete kapku stékající rosy, jste plně ve stavu nevinnosti. V této chvíli nevědění mizí rozdíl mezi pozorovatelem a pozorovaným. Přestanete být odděleni od toho, na co se díváte, od toho, čemu nasloucháte  i od toho, co děláte. Kdykoli vnímáte krásu, třeba ve vycházejícím slunci,  ve hvězdách, v květinách či ve tváři nějakého člověka, jenom ji pozorujte. Naprosto se zřekněte jakéhokoliv posuzování a zjistíte jednu velmi důležitou věc v této jedinečné chvíli jste nepoužívali mysl.  Na tento krátký moment jste plně zakotveni ve stavu, kterému se zvyklo říkat „Tady a Teď“. Jinými slovy prožíváte přítomné bytí. Pro tuto chvíli jste zapomněli na minulost i na budoucnost, neboť minulost a budoucnost jsou pouhé dvě strany jedné mince. Ta mince se jmenuje mysl a když jí hodíte, vždy Vám padne panna nebo orel. Nikdy se nestane, že by skončila na hraně. Zahozením této mince získáte nevinnost. Získáte možnost žít v přítomném okamžiku. Bez posuzování, bez  porovnávání, bez nálepek. Jste tu vy a je tu existence,  která trpělivě čeká na to, až do ní jako kapka stečete.