(báseň v metru Daktyl)
barevné provazy zeleně zasyčí
žlutavě chvějí se, slézají po tyči
očima zkoumají, lezou mi do duše
kořeny obnaží v hladové předtuše
....
pradávný obličej pohrdá zákazů
dává tím za pravdu podivným obrazům
jednotu určuje společným vesmírem
na hlavě korunu s modravým safírem
...
něco mě zvedá z mé porodní polohy
osobní příběhy vyzvracím pod nohy
vyženu démony za bránu od ráje
liána v těle mém poklidně uzraje