Myšlenky hlavou mi pádí, jako ten splašenej kůň,

slova jsou více než vášeň

a ty jsi jich bezedná tůň.

Já stůňu po tůni i slovu, byť zahořklá sladce mi zníš,

jsem v životě v roli chodce,

ty sprinter a dobře to víš.

Kol světla z poslední svíčky, můry si poletujou,

pak zhasne(m) jak dáno je z hůry,

jen verše si levitujou.