TROCHEJ V BÁSNI

Trochej je v prozódii stopa, složená :

• ze dvou slabik, z nichž

• první je přízvučná a

• druhá nepřízvučná

• (platí v sylabotónickém verši, v časoměrném verši je první dlouhá a druhá krátká).

TROCHEJ A JEHO POUŽITÍ

V české literatuře je trochejské metrum velmi obvyklé a hojně užívané, což souvisí s tím, že v češtině je přízvuk vždy na první slabice slova a tedy je trochej v češtině i v řadě dalších jazyků velmi snadné utvořit. Rýmovaný verš, skládající se ze čtyř trochejů, je dokonce pokládán za jakýsi "národní verš" české literatury.

TROCHEJ A JEHO FORMA

Pojem TROCHEJ spadá do oblasti zájmu versologie (nauka o verši), konkrétně k rytmu.

• Rytmus tvoří střídání přízvučných a nepřízvučných slabik.

• Stopa říkáme opakujícímu se uskupení se stejným uspořádáním přízvučných a nepřízvučných slabik

Trochej je stopa, jejíž první slabika je přízvučná a druhá nepřízvučná.

Jedná se tedy o dvojslabičnou stopu.

BÁSEŇ V TROCHEJI

MALOVANÉ POVLAKY

Jsi mi stále dál a blízko

nemám žádné východisko

na polštáři silueta

malovaná od Maneta

jenom rám jí jaksi chybí

převléct postel jsem si cizí

hledám k tomu jenom sílu

měnit obraz bez rozdílu

Tahiťanka od Gauguina

je to má či Pavla vina

že se zdá, tak zimomřivá

pod peřinou přihořívá

Madona od Rafaela

těžko by mě asi chtěla

kdyby spadla z kaple na zem

to bych koukal jako blázen

Tolik mistrů mnoho pláten

jdu se zchladit, dám si bazén

pak si vezmu tuby s barvou

do práce se pustím s vervou

trochu jako od Picassa

ladné křivky prostě krása

domaluji, přestelu si

s povlakem si dáme pusy

a dobrou