Trochej je v prozódii stopa, složená :
ze dvou slabik, z nichž
první je přízvučná a
druhá nepřízvučná
(platí v sylabotónickém verši, v časoměrném verši je první dlouhá a druhá krátká).
TROCHEJ A JEHO POUŽITÍ
V české literatuře je trochejské metrum velmi obvyklé a hojně užívané, což souvisí s tím, že v češtině je přízvuk vždy na první slabice slova a tedy je trochej v češtině i v řadě dalších jazyků velmi snadné utvořit. Rýmovaný verš, skládající se ze čtyř trochejů, je dokonce pokládán za jakýsi "národní verš" české literatury.
TROCHEJ A JEHO FORMA
Pojem TROCHEJ spadá do oblasti zájmu versologie (nauka o verši), konkrétně k rytmu.
Rytmus tvoří střídání přízvučných a nepřízvučných slabik.
Stopa říkáme opakujícímu se uskupení se stejným uspořádáním přízvučných a nepřízvučných slabik
Trochej je stopa, jejíž první slabika je přízvučná a druhá nepřízvučná.
Jedná se tedy o dvojslabičnou stopu.
BÁSEŇ V TROCHEJI
MALOVANÉ POVLAKY
Jsi mi stále dál a blízko
nemám žádné východisko
na polštáři silueta
malovaná od Maneta
jenom rám jí jaksi chybí
převléct postel jsem si cizí
hledám k tomu jenom sílu
měnit obraz bez rozdílu
Tahiťanka od Gauguina
je to má či Pavla vina
že se zdá, tak zimomřivá
pod peřinou přihořívá
Madona od Rafaela
těžko by mě asi chtěla
kdyby spadla z kaple na zem
to bych koukal jako blázen
Tolik mistrů mnoho pláten
jdu se zchladit, dám si bazén
pak si vezmu tuby s barvou
do práce se pustím s vervou
trochu jako od Picassa
ladné křivky prostě krása
domaluji, přestelu si
s povlakem si dáme pusy
a dobrou
Comments