POEZIE JE
Poezie je vedle prózy druhou formou literatury. Autor tohoto druhu umění je označován za básníka, resp. básnířku. Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků (rým, rytmus, metrum, obraznost nebo symbolika)
O POEZII DETAILNĚJI
Poezie je literatura, která vyvolává soustředěné imaginativní uvědomění si prožitku nebo specifickou emocionální reakci. To vše dosahuje Poezie prostřednictvím jazyka v tzv, básni. To všechno pouze jeho šikovným uspořádáním.
KOŘENY POEZIE
Poezie je stará jako dějiny a ještě starší. Podle některých pramenů a definic lze považovat poezii za prvotní a primární formu samotných jazyků. Tento článek chce pouze co nejobecněji popsat určité vlastnosti poezie a básnického myšlení, které jsou považovány za v jistém smyslu nezávislé způsoby mysli.
POEZIE A PRAVIDLA
Přirozeně nelze, nebo není třeba, zahrnout všechny tradice ani všechny místní či individuální varianty, ale je možné alespoň ilustrativně ukázat na velkolepost poezie. Díky rozmanitosti formy od dětské říkanky po epos to není zrovna lehké poezii uceleně definovat, abychom ji neublížili. Máme-li tedy mluvit o poezii, dělejme to komplexně a nepředpojatě.
Prozodická pravidla
zvládnutá forma
přesah obsahu
PROZODIE
Prozódie či prosodie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší než jednotlivý foném.
Souhrnně se jedná o tzv. suprasegmentálních jevy, kterými jsou
přízvuk
tón
intonace
frázování
rytmus
aj
תגובות