HLAD
Martin Luther King Jr. jedna z mnoha politických osobností 20. století, která považovala za důležité bojovat proti hladu, pronesl toto: "Až umřu, nestavte mi pomník. Nedělejte mi tituly z velkých univerzit. Jen se oblékněte nazí. Řekni, že jsem se pokusil ubytovat bezdomovce. Ať lidé říkají, že jsem se pokusil nakrmit hladové.“
DEFINICE HLADU
V politice, humanitární pomoci a společenských vědách je hlad definován jako stav, kdy člověk nemá fyzické nebo finanční schopnosti jíst dostatečné množství jídla, aby pokryl základní nutriční potřeby po delší dobu. V oblasti úlevy od hladu se termín hlad používá ve smyslu, který přesahuje běžnou touhu po jídle, kterou zažívají všichni lidé. Nejextrémnější forma hladu, kdy je rozšířená podvýživa a kdy lidé začali umírat hlady kvůli nedostatku přístupu k dostatečnému, výživnému jídlu, vede k vyhlášení hladomoru.
V průběhu historie
část světové populace často trpěla trvalými obdobími hladu. V mnoha případech byl hlad výsledkem přerušení dodávek potravin způsobených válkou, morem nebo nepříznivým počasím. V desetiletích následujících po druhé světové válce technologický pokrok a posílená politická spolupráce naznačovaly, že by bylo možné podstatně snížit počet lidí trpících hladem. Zatímco pokrok byl nerovnoměrný, do roku 2014 hrozba extrémního hladu u velké části světové populace ustoupila.
Podle zprávy FAO 2021 The State of Food Security and Nutrition in the World (SOFI)
začal počet lidí trpících chronickým hladem postupně narůstat mezi lety 2014 a 2019.
V roce 2020 došlo k výraznému nárůstu - výsledkem bylo 768 milionů lidé trpící podvýživou.
K velkému nárůstu hladu od roku 2015 došlo v Africe a Jižní Americe.
Zpráva FAO z roku 2017 se zabývala třemi hlavními důvody nedávného nárůstu hladu
klimatem
konflikty a
ekonomickým zpomalením.
Vydání z roku 2018
se zaměřilo na extrémní počasí jako hlavní hybnou sílu nárůstu hladu a zjistilo, že nárůst je obzvláště závažný v zemích, kde byly zemědělské systémy nejcitlivější na extrémní výkyvy počasí.
Zpráva SOFI z roku 2019
zjistila silnou korelaci mezi nárůstem hladu a zeměmi, které utrpěly hospodářské zpomalení. Vydání pro rok 2020 se místo toho zaměřilo na vyhlídky na dosažení cíle udržitelného rozvoje souvisejícího s hladem (SDG).
Varovala, že pokud se neudělá nic proti nepříznivým trendům posledních šesti let, počet lidí trpících chronickým hladem se do roku 2030 zvýší o více než 150 milionů.
Zpráva z roku 2021
uvádí prudký nárůst hladu způsobený Pandemie covid19.
V oblasti zmírňování hladu se angažuje mnoho tisíc organizací působících na místní, národní, regionální nebo mezinárodní úrovni. Některé z těchto organizací se věnují úlevě od hladu, zatímco jiné mohou pracovat v několika různých oblastech. Organizace sahají od multilaterálních institucí přes národní vlády až po malé místní iniciativy, jako jsou nezávislé vývařovny. Mnoho z nich se účastní zastřešujících sítí, které spojují tisíce různých organizací na pomoc při hladovění.
Na globální úrovni je velká část celosvětového úsilí o zmírnění hladu koordinována OSN a zaměřena na dosažení SDG 2 nulového hladu do roku 2030.
