ICT_1
Využití průmyslových robotů se nezadržitelně rozšiřují a to již nejen v průmyslově vyspělém světě. Například v roce 2013 bylo podle odhadů používáno 1,2 milionu robotů. Tento celkový počet vzrostl na přibližně 1,5 milionu v roce 2014 a předpokládá se, že v roce 2017 vzroste na přibližně 1,9 milionu.(4) Největší počet má Japonsko s 306 700, následuje Severní Amerika (237 400), Čína (182 300), Jižní Korea (175 600). a Německo (175 200). Celkově se očekává, že do roku 2025 stoupne robotika ze současných 15 miliard USD na 67 miliard USD.(5)
Podle studie RBC Global Asset Management se náklady na roboty a automatizaci podstatně snížily. Dříve platilo, že „vysoké náklady na průmyslové roboty omezovaly jejich použití na několik odvětví s vysokými mzdami, jako je automobilový průmysl. V posledních letech však průměrné náklady na roboty klesly a v řadě klíčových průmyslových odvětví v Asii se náklady na roboty a jednotkové náklady na práci s nízkou mzdou sbližují… Roboti nyní představují životaschopnou alternativu k práci.“ (6)
V současném světě existuje mnoho robotů, kteří vykonávají složité funkce. Podle prezentace o robotech:
Počátkem 21. století se objevila první vlna společenských robotů. Byli to malí roztomilí mazlíčci jako AIBO, Pleo a Paro. S tím, jak se robotika stává sofistikovanější, především díky chytrým telefonům, se spustila nová vlna sociálních robotů, s humanoidy Pepperem a Jimmym a zrcadlově podobným Jibem, stejně jako se softwarovým robotem Geppetto Avatars Sophie. Klíčovým faktorem ve schopnosti robota být společenským je jeho schopnost správně porozumět řeči lidí a souvisejícímu kontextu nebo emoci a reagovat na ně.(7)
Tyto stroje jsou schopné kreativních akcí. Antropolog Eitan Wilf z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě říká, že společenští roboti představují „kulturní zdroj pro vyjednávání problémů záměrnosti.“(8) Popisuje „jazzově improvizujícího humanoidního robotického hráče na marimbu“, který dokáže interpretovat hudební kontext a kreativně reagovat na improvizace na část ostatních účinkujících. Designéři to mohou spojit s jazzovou kapelou a robot se bez problémů spojí se zbytkem skupiny. Pokud někdo poslouchal hudbu, nerozeznal člověka od robota.
Amazon zorganizoval „výzvu při vybírání“, která měla zjistit, zda roboti dokážou „autonomně uchopit předměty z police a umístit je do vany“. Firma má ve svých skladech kolem 50 000 lidí a chce zjistit, zda roboti dokážou provádět úkoly při výběru položek a jejich přesunu po skladu. Berlínský robot během soutěže úspěšně splnil deset z dvanácti úkolů. K přesunu zboží po zařízení společnost již využívá 15 000 robotů a v budoucnu počítá s nákupem dalších.(9)
V restauračním průmyslu firmy využívají technologie k odstranění lidí z částí dodávky jídla. Některá místa například používají tablety, které zákazníkům umožňují objednávat přímo z kuchyně bez nutnosti mluvit s číšníkem nebo servírkou. Jiné umožňují lidem platit přímo, čímž odpadá potřeba pokladníků. Jiní říkají kuchařům, kolik ingrediencí přidat do pokrmu, což snižuje náklady na jídlo. (10) Jiní experimentátoři používají robota známého jako Nao, aby lidem pomohl vyrovnat se se stresem. V pilotním projektu nazvaném „Stresová hra“ Thi-Hai-Ha Dang a Adriana Tapus podrobují lidi deskové hře, ve které musí posbírat co nejvíce předmětů z ruky. Během testu se stres mění prostřednictvím obtížnosti hry a zvuků, když se udělají chyby. Jednotlivci jsou připojeni k monitoru srdce, takže Nao může lidem pomoci vypořádat se se stresem. Když robot cítí, že úroveň lidského stresu narůstá, poskytne koučování navržené ke snížení napětí. V závislosti na situaci může reagovat empatickým, povzbudivým nebo vyzývavým způsobem. Tímto způsobem je „robot s osobností“ schopen poskytnout experimentálním subjektům dynamickou zpětnou vazbu a pomoci jim zvládnout napjaté aktivity.(11)