je emoce, kterou zažije vícekrát za život každý z nás a ten, kdo o sobě tvrdí, že "má pro strach uděláno" spíše maskuje, svou nejistotu, svůj strach z nějaké situace, která ho čeká, či které je náhle vystaven.
Strach je natolik komplexní téma,
že je Vám určitě jasné, že jej dost dobře nejde uchopit jedním článkem. Proto se chci nyní soustředit jenom na oblast, která je snad nejrozšířenějším tématem souvisejícím s emocí "Strach". Je jím pro Vás určitě známý pojem:
"překračovat / rozšiřovat zónu pohodlí / bezpečí".
Zažil, popřípadě zažije, to každý z Vás. Situaci, kdy si plně uvědomujete absurditu svého konání, s jakým se bráníte to či ono vykonat, protože to dle Vašeho subjektivního posouzení neumíte. Nevíte jak na to, nemáte s tím žádnou praxi, nebo ji naopak sice máte, ale skončila dle Vás fatální katastrofou - selháním na entou a ostudou. Na takovéto sebedestruktivní myšlenky prosím rychle zapomeňte. Jen Vás udržují v obraném postoji ve Vašem vyhrazeném dvorečku, z kterého tak nesměle až bojácně pokukujete po lákavých krajinách, rozložených všude za hranicí Vaší zóny.
V této, jen zdánlivě patové situaci, hrají hlavní role na vahách dalšího děje především:
lákavost nových neznámých obzorů
odhodlání překonávat svá naučená omezení
odhodlání růst
touha po nových zážitcích
schopnost racionálního zhodnocení situace
a na druhé misce vah
neschopnost překonání vlastního strachu a oba ze selhání
dosavadní špatná zkušenost to zvládnut
určitá míra pohodlnosti až lenosti k osobnostnímu růstu
povahový osobnostní typ "Lituj Mě"
a mnohé další subjektivní důvody
ŘEŠENÍ
Vzhledem k faktu, že strach je opravdu největší de-motivátor - v extrémní podobě paralyzující Vaše konaní, zabraňující projevům intuice a stavům klidného spočinutí ve svém Středu (Hara) - vřele Vám doporučuji:
"zbavte se strachu"
Všude tam, kde ho cítíte jako překážku Vašeho dalšího seberozvoje a nebo jen klidného spočinutí ve stavu "Tady a Teď" - zbavte se ho.
Pamatujte si, že:
"Jenom praxe rodí Mistry"
A JAK JSEM NA TOM JÁ?
Mohu se podělat strachy, mám-li jako řidič, autem parkovat v "Parkovacím domě"
A JAK JSTE NA TOM VY?
Další podrobné informace, které dodávají větší míru komplexnosti informací o emoci strach, pak najdete především zde: ODKAZ
A já se musím strachu zastat. Strach byl přece důležitou součástí přežití. Nebýt ho , skákali by děti z útesu, klidně bychom si nakráčeli do tlamy lva nebo medvěda, nebo strčili hlavu do sršního hnízda. Jasně neměl by být naším pánem, ale taky bychom s ním neměli zacházet jako se sluhou. Tady mají jednoznačně navrh ženy jejichž intuice nezakrněla tolik jako u mužů. A jinak můj strach , hm asi ten největší mám z lidí což ovšem pramení z mnoha špatných zkušeností.
Parkovací domy jsou tak trochu domy hrůzy :) Mě spíš děsí telefonáty a slovo "ne". S tím prvním ale už jsem se víceméně popasovala.