top of page
Obrázek autoraČeněk Pekař

Hradní pán - 1

Aktualizováno: 14. 7. 2022

Vzpomenuli si na mé dětství, od toho raného až do věku zhruba 10 let, jsou mé vzpomínky téměř výhradně tvořeny obrazy, ději, slovy, pocity citu i pocity doteků spojených s jednou osobou. Je jím můj dědeček z tatínkovi strany.


S babičkou bydleli v městečku Sobotka ve velkém měšťanském domě, který stál (a stále ještě stojí) na krásném, čtverhranném náměstí, jehož 2 strany tvořily domy s podloubím.

Dům sám o sobě působil tajemně až mysticky a to díky babičce, které se ve chvílích volna věnovala těm záhadným věcem, jako je věštecká koule, Tarot a jiné vykládací karty, numerologie a především velmi starému kulatému stolu, jehož tajemství a funkci jsem v té době nechápal. Jistě si umíte představit, jak všechny tyto tajuplné předměty vzrušovaly fantazii malého kluka a vzbuzovaly v něm naději, že jednou tomu všemu přijdu na kloub.


Nemohlo to samozřejmě dopadnout jinak, než že tento můj příběh se dostal až do jedné z mých posledních knih. Začíná to knihou Amnézie a kupodivu zdaleka nekončí, neboť ten malý chlapec je stále ve mě, plný svého nadšení ptát se: "Proč?" a pátrat po odpovědích, abych je nakonec nacházel v sobě.


Je to můj osobní pocit z cesty, ale nějak tuším, že podobné to bude i u Vás, jen kulisy Vaší hry budou pochopitelně jiné.

Kniha Amnézie je příběhem o návratu z krajin zdánlivého zapomnění a putováním Astrální krajinou. Když cíl je dosažen - dá ovšem mnohem více otázek, než by dal tu jednu hledanou odpověď. Tu na mnou, tak vytouženou umanutost po odpovědi. Na otázku, na kterou stále hledám odpověď :


"Kdo já vlastně jsem?"


 


Vraťme se ale do Sobotky 60 - 70 let minulého století...

Prostor náměstíčka, jak již dobře vít, ze dvou stran tvořila ucelená řada měšťanských domů s úchvatným podloubím u každého z nich. Celek pak umocňovala velká a funkční kašna v jeho středu.



A tady můj příběh začíná ... a nebojte se, bude mít pokračování ...






46 zobrazení7 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

7 Comments

Rated 0 out of 5 stars.
No ratings yet

Add a rating
Unknown member
Aug 08, 2022

Tak jo. Jak se dá textem zapsat ticho, když nechceš, aby bylo demonstrované slovem, ale přitom chceš, aby bylo poznat, že právě probíhá?....:O):O).....takže - právě probíhá! :O)


Už si začínám zvykat na to, že když něco popisuješ, o něčem vyprávíš - totálně se s tím ztotožňuju jako bytost. A proto taky plně přesně vím, jaké to je být v dospělosti sám v sobě dítětem, v mém případě dívkou. :O) Jen rozdíl mezi námi je v tom, že já se neptám: "Proč?". Já se na nic neptám, já mám prostě pořád ty vykulený a natěšený oči, kterýma stále ještě objevuju a nasávám svět.

............je to asi půl roku, kdy jsem seděla na terase se svým mužem, hlavou mi probíhalo všechno světa…

Like
Unknown member
Aug 08, 2022
Replying to

.....mám napsat, že jsem motivovaná??....a jsem dostatečně motivovaná, když mám pusu od ucha k uchu (tedy rohlík nahoru) a hřeje "to" ?? :O):O)

toliko aktér :O)

Like

kaspion
Jul 14, 2022

Aha, dětství. Zvědavost, dobrodružství, poznávání . Jeden klenot vedle druhého :-)

Like
bottom of page