KYUDO * neboli Cesta luku Kyudo, je nejstarší z japonských bojových uměn * Kyudo je úzce spjatou s bushido, neboli "cestou válečníka".
Bojové umění Kyudo
Kyudo, popsal japonský mistr Heki Danjó v roce 1480. Vyvinulo se z Kyujutsu, válečné lukostřelby přibližně v období Meidži. Po druhé světové válce bylo zakázáno mimo jiné proto, že je silně spojené s původním japonským náboženstvím – šintoismem. Luku a šípu se dosud používá při mnoha šintoistických, především očistných rituálech. Luk měl samozřejmě velice důležitou funkci i ve válečnictví, stál dokonce přímo u zrodu samurajů, neboť byl původně jejich jedinou zbraní
Obnovené Kyudo
vzniklo kombinací dvou tradičních škol (Ogasawara a Heki). V Japonsku je Kyudo nejrozšířenější právě v této moderní formě, která zachovává staré principy a dá se říci, že je esencí těch nejlepších prvků starých škol. Klade důraz na obřadní charakter použití luku a v moderní době prostřednictvím luku bojuje člověk pouze sám se sebou..
Kyudo je považováno
za vrcholnou zkoušku sebe sama, tvořenou lukem, šípem a střelcem. Usiluje se v ní o zdokonalení vlastní osobnosti, což je odrazem cesty, o níž se mistr Anzawa vyjádřil takto:
„Každé cvičení, které neobsahuje ducha cesty, může mít v sobě násilí.
Střelba bez cesty je vždy střelbou průměrnou a degenerovanou
Comments