Ochrana deštného pralesa
Deštné pralesy jsou nezbytné pro život na Zemi. Nejenže poskytují vzduch, vodu, léky, potravu a přístřeší mnoha živým bytostem, ale....
Deštné pralesy jsou nezbytné pro život na Zemi. Nejenže poskytují vzduch, vodu, léky, potravu a přístřeší mnoha živým bytostem, ale jsou také jednou z našich nejlepších přirozených obran proti změně klimatu, protože mají schopnost absorbovat skleníkové plyny z atmosféry.
Když se zakladatelé Rainforest Alliance před více než třiceti lety pustili do záchrany světových deštných pralesů, velmi rychle přišli na to, že abychom toho dosáhli, budeme muset transformovat zemědělský sektor, jenž je hlavní hybatel odlesňování na celém světě. Vedle toho ovšem také také celý obor lesnictví a třetím do party těchto hlavních hříšníků je cestovní ruch.
Jedinou cestou podle odborníků na životní prostředí je maximální vzájemná spolupráce všech zainteresovaných složek včetně domorodých obyvatel, ve snaze zastavit drancování tohoto přírodního pokladu.
Deštný prales je oblast vysokých, většinou stálezelených stromů a velkého množství srážek. Deštné pralesy jsou nejstaršími žijícími ekosystémy na Zemi, přičemž některé přežívají ve své současné podobě nejméně 70 milionů let. Jsou neuvěřitelně rozmanité a složité, jsou domovem více než poloviny světových rostlinných a živočišných druhů – i když pokrývají pouhých 6 % zemského povrchu. Díky tomu jsou deštné pralesy neuvěřitelně husté s flórou a faunou; náplast o rozloze 10 kilometrů čtverečních (4 čtvereční míle) může obsahovat až 1 500 kvetoucích rostlin, 750 druhů stromů, 400 druhů ptáků a 150 druhů motýlů.
Deštným pralesům se daří na všech kontinentech kromě Antarktidy. Největší deštné pralesy na Zemi obklopují řeku Amazonku v Jižní Americe a řeku Kongo v Africe. Tropické ostrovy jihovýchodní Asie a části Austrálie podporují husté deštné pralesy. Dokonce i chladné stálezelené lesy na severozápadě Pacifiku Severní Ameriky a severní Evropě jsou typem deštného pralesa. Bohatá biologická rozmanitost deštných pralesů je neuvěřitelně důležitá pro naše blaho i pro blaho naší planety.
Deštné pralesy pomáhají regulovat naše klima a poskytují nám každodenní produkty. Neudržitelný průmyslový a zemědělský rozvoj však vážně zhoršil zdraví světových deštných pralesů. Občané, vlády, mezivládní organizace a ochranářské skupiny spolupracují na ochraně těchto neocenitelných, ale křehkých ekosystémů.
Většina deštných pralesů je strukturována do čtyř vrstev:
emergentní, baldachýn, podrost a lesní dno.
Každá vrstva má jedinečné vlastnosti založené na různých úrovních cirkulace vody, slunečního záření a vzduchu. I když je každá vrstva odlišná, existují ve vzájemně závislém systému: procesy a druhy v jedné vrstvě ovlivňují ty v druhé.
Emergentní vrstva
Vrchní vrstva deštného pralesa je emergentní vrstva. Zde stromy vysoké až 60 metrů (200 stop) dominují panoramatu. Listí je na kmenech stromů často řídké, ale šíří se doširoka, když stromy dosahují slunné horní vrstvy, kde fotosyntetizují sluneční paprsky. Malé voskové listy pomáhají stromům ve vznikající vrstvě zadržovat vodu během dlouhých období sucha nebo sucha. Lehká semena jsou silným větrem unášena z mateřské rostliny. V amazonském deštném pralese patří k tyčícím se stromům vznikající vrstvy ořech brazilský a strom kapok. Ořešák para ořech, zranitelný druh, může žít až 1 000 let v nenarušených stanovištích deštných pralesů. Na rozdíl od mnoha druhů deštných pralesů jsou ořechy para ořech i strom kapok opadavé – během období sucha shazují listy. Zvířata často manévrují skrz nestabilní horní větve vznikající vrstvy létáním nebo klouzáním. Zvířata, která nedokážou létat ani klouzat, jsou obvykle docela malá – musí být dostatečně lehká, aby je podepřely štíhlé nejsvrchnější vrstvy stromu. Mezi zvířata žijící ve vznikající vrstvě amazonského deštného pralesa patří ptáci, netopýři, kluzáci a motýli. Mezi jeho hlavní predátory patří velcí dravci, jako jsou jestřábi běloocasí a orli harpyje. V deštných pralesích na ostrově Nová Guinea trpasličí kluzáky osídlují emergentní vrstvu. Pygmejští kluzáci jsou malí hlodavci, kteří dostali své jméno podle toho, jak jim chlopně kůže mezi nohama umožňují klouzat z větve na větev. Netopýři jsou nejrozmanitějším druhem savců ve většině tropických deštných pralesů a pravidelně létají v emergentních, zápojových a podrostových vrstvách. Například jeden z největších druhů netopýrů na světě, liška madagaskarská (nalezená na africkém ostrově Madagaskar), je důležitým opylovačem, který se živí hlavně šťávou z ovoce, ale pro svůj nektar žvýká květiny.
