Merriam-Webster definuje empatii zčásti jako „akce porozumění, uvědomování si, citlivosti a zprostředkovaného prožívání pocitů, myšlenek a zkušeností druhého.
Empatie je tedy
schopnost emocionálně porozumět tomu, co ostatní lidé cítí, vidět věci z jejich úhlu pohledu a představit si sebe na jejich místě. V podstatě je to vžít se do pozice někoho jiného a cítit to, co musí cítit on.
VCÍTĚNÍ SE
Když vidíte jinou osobu trpět, můžete si být schopni okamžitě představit sebe na místě druhé osoby a cítit soucit s tím, čím prochází. Zatímco lidé jsou obecně docela dobře naladěni na své vlastní pocity a emoce, dostat se do hlavy někoho jiného může být o něco obtížnější. Schopnost cítit empatii umožňuje lidem takříkajíc „ujít míli v cizích botách“. Umožňuje lidem porozumět emocím, které cítí ostatní. Pro mnohé se zdá být naprosto nepochopitelné vidět druhého člověka v bolestech a reagovat lhostejně nebo dokonce přímo nepřátelsky. Ale skutečnost, že někteří lidé reagují takovým způsobem, jasně ukazuje, že empatie není nutně univerzální reakcí na utrpení druhých.
ZNÁMKY EMPATIE
Existují některé známky, které ukazují, že máte sklon být empatickým člověkem:
Jste dobří v tom, že opravdu nasloucháte tomu, co říkají ostatní.
Lidé vám často říkají o svých problémech.
Jste dobří v tom, jak se cítí ostatní lidé.
Často přemýšlíte o tom, jak se cítí ostatní lidé.
Ostatní lidé k vám chodí pro radu.
Často se cítíte zdrceni tragickými událostmi.
Snažíte se pomáhat ostatním, kteří trpí.
Umíš dobře říct, když lidé nejsou upřímní.
V sociálních situacích se někdy cítíte vyčerpaní nebo ohromeni.
Hluboce vám záleží na ostatních lidech.
Je pro vás obtížné stanovit hranice ve vztazích s ostatními lidmi.
Díky velké míře empatie
se staráte o blaho a štěstí druhých. Znamená to však také, že můžete být někdy přemoženi, pře motivováni z toho, že neustále přemýšlíte o emocích jiných lidí.
Hrozí zde však nebezpečí lstivého ega, které je potřeba mít na zřeteli. Tedy to, aby naše vyjadřovaná empatie byla bez jeho podmínek. Vycházela takříkajíc ze srdce.
TYPY EMPATIE
Existují různé typy empatie, které může člověk zažít:
Afektivní empatie
zahrnuje schopnost porozumět emocím druhé osoby a vhodně reagovat. Takové emocionální porozumění může vést k tomu, že se někdo bude zajímat o blaho jiného člověka, nebo může vést k pocitům osobního utrpení.
Somatická empatie
zahrnuje určitou fyzickou reakci v reakci na to, co prožívá někdo jiný. Lidé někdy fyzicky prožívají to, co cítí jiná osoba. Když například vidíte, že se někdo jiný cítí trapně, můžete se začít červenat nebo mít podrážděný žaludek.
Kognitivní empatie
zahrnuje schopnost porozumět duševnímu stavu jiné osoby a tomu, co si může myslet v reakci na situaci. To souvisí s tím, co psychologové označují jako teorie mysli nebo myšlení o tom, co si ostatní lidé myslí.
PROŽITEK EMPATIE
Lidské bytosti jsou jistě schopny sobeckého, dokonce krutého chování. Rychlé prohlédnutí jakéhokoli novinového deníku, pohled na internet či televizní zpravodajství velmi rychle odhalí v jakém ohromném množství je ve společnosti rozšířeno nevlídné, sobecké a ohavné konání. Otázkou tedy je, proč je v lidech tak hluboce zakořeněná dualita dobra i zla. Proč se občas každý z nás dopouštíme různě neetického chování. A na druhé straně neméně často soucítíme s bolesti druhého a reagujeme laskavě?
Možnost zažít empatii má řadu výhod:
Empatie umožňuje lidem budovat sociální vazby s ostatními. Díky pochopení toho, co si lidé myslí a co cítí, jsou lidé schopni vhodně reagovat v sociálních situacích. Výzkum ukázal, že mít sociální vazby je důležité pro fyzickou i psychickou pohodu.
Vcítit se do druhých vám pomůže naučit se regulovat své vlastní emoce. Emocionální regulace je důležitá v tom, že vám umožňuje řídit to, co cítíte, a to i v době velkého stresu, aniž byste byli přemoženi.
Empatie podporuje pomáhající chování. Nejen, že se s větší pravděpodobností zapojíte do užitečného chování, když cítíte empatii k jiným lidem, ale ostatní lidé vám také s větší pravděpodobností pomohou, když zažijí empatii.
Ne každý zažívá empatii v každé situaci.
Někteří lidé mohou být obecně více přirozeně empatičtí, ale lidé mají také tendenci cítit se více empatičtí k některým lidem a méně k jiným.
Některé z různých faktorů, které hrají roli v této tendenci, zahrnují:
Jak lidé vnímají druhého člověka
Jak lidé přisuzují chování druhého jedince
Co lidé obviňují z nesnází toho druhého
Minulé zkušenosti a očekávání
Výzkum zjistil, že existují genderové rozdíly v prožívání a projevu empatie, i když tato zjištění jsou poněkud smíšená. Ženy dosahují vyššího skóre v testech empatie a studie naznačují, že ženy mají tendenci pociťovat více kognitivní empatie než muži.
Na nejzákladnější úrovni se zdá, že ke schopnosti prožívat empatii přispívají dva hlavní faktory: genetika a socializace. V podstatě to scvrkává odvěké relativní příspěvky přírody a výchovy. Rodiče předávají geny, které přispívají k celkové osobnosti, včetně sklonu k sympatii, empatii a soucitu. Na druhé straně jsou lidé také socializováni svými rodiči, vrstevníky, komunitami a společností.
To, jak se lidé chovají k ostatním a co k nim cítí,
je často odrazem přesvědčení a hodnot,
které jim byly vštěpovány ve velmi mladém věku.
Comentários