poezie v próze - posledních 10
čerstvé novinky
Jinakost | 9.10.2019 |
Full House | 7.10.2019 |
Překročil jsem hráz | 5.8.2019 |
Do všech oceánů | 7.7.2019 |
Introspekce | 9.6.2019 |
Poslední kroužek | 25.5.2019 |
Od kolébky po kolébku | 22.5.2019 |
Úhlem perspektivy | 18.5.2019 |
Puma | 18.5.2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po | 10.5.2019 |

Poslední kroužek
25.5.2019
opřena zády o kmen jabloně,
kouřila
a vyfukovala kroužky
jako nějaký
varietní umělec...
.
z obdivuhodnou přesností
jimi prolétávala letka sršňů,
akrobatičtí piloti,
pyšní na svou dovednost...
.
ležel jsem o nohou, této
jabloňové bohyně
a zrakem střídavě sledoval
pohyby a vlnění její sukně
a úžasnou akrobacii letců...
.
na jejich průlet, mě
vždy upozornil
charakteristický zvuk,
vysoce položené
staccato,
ne nepodobný zvuku
letky Spitfiru,
která v sršních barvách,
patroluje
nad pobřežím Doveru...
.
je smutnou lidskou
zkušeností, že
chvíle,
která se zdá být dokonalá,
je zároveň předzvěstí
jejího konce...
.
když se k vám
nakloní bohyně,
může po Vás chtít
cokoli,
ale je to vždy,
zážitek...
.
ta moje jabloňová,
na mě našpulila ústa
a vypustila poslední
z kroužků,
byl jenom jeden,
ale stálo to za to...
.
když jsem jím prolétal,
všiml jsem si,
jak sršní letka
zalétá v perfektní formaci
pod sukni...
.
.
kroužek, se zdál být
nekonečný...
.
jeho zdánlivě kouřové stěny,
měnily barvu z počátečního
širokého spektra,
do postupně převládajícího,
žluto-zlatého odstínu...
.
teplota stoupla
čas nebyl...
.
ve chvíli,
kdy se na mých křídel
objevil Eliášův oheň,
jsem spustil katapultáž...
.
mé tělo,
zavěšené na padáku
se snášelo pod jabloň
avšak duše...
.
duše,
ta letěla dál...