CO VLASTNĚ NEJSI

(láska; vztahy; otázky)

jsi vůně růží v barvě nachu

požár světa bez poplachu

lístek z kina „Kovadlina“

i v tónech z hrdla Šaljapina

jsi výheň a já nedočkavý

láskou, která ingot žhaví

nevyhaslou tavnou pecí

i malou rybkou v suché kleci

jsi každá struna u kytary

věčně mladá, byť já starý

vždy a všude, teď a tady

i víra, když si nevím rady

jsi prostě prosta vší zlé vůle

celistvá i v každé z půlek

pro každého osobitě

jenom pro mě a já chci tě

jsi kyticí,

já prázdnou vázou

bouří deště nad oázou

jsi jako úkaz, pro mě důkaz…

či jen pocit

že svobodu mám ve své moci