CO VLASTNĚ NEJSI
(láska; vztahy; otázky)
jsi vůně růží v barvě nachu
požár světa bez poplachu
lístek z kina „Kovadlina“
i v tónech z hrdla Šaljapina
jsi výheň a já nedočkavý
láskou, která ingot žhaví
nevyhaslou tavnou pecí
i malou rybkou v suché kleci
jsi každá struna u kytary
věčně mladá, byť já starý
vždy a všude, teď a tady
i víra, když si nevím rady
jsi prostě prosta vší zlé vůle
celistvá i v každé z půlek
pro každého osobitě
jenom pro mě a já chci tě
jsi kyticí,
já prázdnou vázou
bouří deště nad oázou
jsi jako úkaz, pro mě důkaz…
či jen pocit
že svobodu mám ve své moci
