Žádná z mých předešlých 15 knih mě nestála tolik vynaloženého úsilí, pochyb o sobě i textu, přemlouvání, abych to ještě zkusil, že třeba, až se vyspím, třeba… to půjde. Mé ruce se přestanou chaoticky třást a do té doby čisté, prázdné listy se postupně zaplní otisky života. Odrazy prožitých chvil, zklamání, radostí i ne-radostí, očekávání i planých nadějí. To vše nám totiž život podstrkuje, láká nás skrytě k podlehnutí a básník je tu od toho, aby nám to připomínal. A tak tedy konám… 
Pro slib, který jsem dal a jenž chci splnit, sám sobě a 26 přátelům, autorům z literárního webu Liter.cz; autorům této knížky.

Vše je totiž velmi pomíjivé, až na jednu, jedinou věc; a tou je báseň.

Čeněk Pekař 11.11.2024