jednou mně budou klást, otázek bezpočet

já klidný budu lhát, že jsem to nedočet

 

stále že zbývá mi, listů pár posledních

jak je bůh nad námi,

dočtu,

 

až sejde sníh

 

 

sobě však přiznám si, kde všude jsem se splet

čas že jsem promarnil, neschopen mnoho let

 

jenom tak přiznat si, vlastní svou slepotu

 

že laxní byl jsem já,

 

 

k vlastnímu životu