Myšlenky moje jsou ptáci v kleci

zavřeny za touhu mluvit k věci,

zavřeny za víru

za lety bez tíže

při tónech klavíru

zevlují skrz mříže

 

„Jen žádné potíže“

„Jo?“

„Jen žádné potíže“

 

Pak se to stane

Pan klíčník je tu

Od svíčky pálí si cigaretu

Rudý ve tváři, jak tahá za ni

Kdo nechce hořet,

tak ten se brání

 

jako když tleskneš jednou dlaní

jako když sudy zas válíš strání

jako když nevíš,

že vše je jen lest

znova se necháš

tak zbůhdarma svést

 

znova tě dětství před tebou chrání

znova ty tóny klavíru

znova ty myšlenky na...

 

na co chcete,

ale hlavně...

 

„už žádné potíže“

„Jo?“

„... žádné potíže“

 

 

          B e  n  g

      B e n g                               beng

 

 

„Ty vole ?!?“

                                    „Co?“

„potíže, Ty vole“

 

„ P  o  t  í  ž  e  “

 

jako když výstřel z pistole

ukončí dílo tvé...

v kostele

 

Pomalu, abych nevzbudil se

sám sebe prosím:

             „ n e z a s t ř e l   s e “

 

Sám sebe prosím:

           „tref se hlavně“

 

 

Pak už jen zahřmí 

"....míří na mě!!"

 

" a co ten obličej?!?... "

'' to zírá(M).... '

 

( z hlavně )

 

na mě ... JÁ