Smrt není prožitkem,

co už bych neprožil,

jako když semeno opustí klas.

Toužil snad Joshua,

když visel na kříži,

zaslechnou polnice ječivý hlas?

Procházím životy

stále víc přesvědčen,

co seji po ránu, Ty sklízíš navečer.

Karty jsou rozdány,

však mě jste minuli,

s podtextem vzteku, on z kříže zle zavrčel.

Sedm je soudů,

trubky té znamení,

že lidské stvoření už nemá čas.

Sedmkrát zhřešil jsem,

zmatený mámením,

zdávám své spasení, mě spasí až ďas