poezie v próze

​

četl jsem o ni v knihách a

možnost, že jí lze zahlédnout za levým ramenem

mě přímo fascinovala

 

to, že to tvrdili již staří Toltékové,

jejichž šamani to prý běžně praktikovali,

leč po požití ayahuascy,

mě udržovalo v naději

 

ohlížel jsem se,

často

při různých příležitostech

nejen po pěkných ženách,

ale i za své levé rameno

 

až jednou se mi to stalo

 

přebíhal jsem zrovna v hustém provozu

hlavní ulici

a již jsem byl téměř na druhém břehu,

když v tom se ozvalo zatroubení,

 

teď s odstupem času je mi jasné,

kolik připomínek řidičů

muselo dopadnout na mou hlavu

 

ale v tom okamžiku jsem se jen rychle

mrknul za své levé rameno

a dokončil svůj úprk na druhou stranu

 

v tom se to stalo,

zatmělo se mi před očima,

viděná realita se rozmazala

desorientován a neschopen pochopit

co se to stalo

jsem klesl na zem

 

odněkud z dálky ke mně doléhaly

nesrozumitelné zvuky,

připadalo mi,

že někam klesám a stoupám zároveň

až jsem konečně zachytil

 

není kam pospíchat pane,

když takovým úprkem

chcete na druhou stranu,

tak se hlavně neohlížejte

 

kdosi mě pomohl na nohy

první co jsem spatřil,

 

byla kandelábr pouličního osvětlení