poezie v próze

​

 

Řeknu vám příběh...

  

Ten příběh

je dozajista pravdivý,

protože mi jej vyprávěl

můj dobrý známý

jistý Peckie Peck

a oněm vím z jistotou,

že nikdy nelhal,

podobně 

jako Mirek Dušín

ten „rychlošípák“

od Foglara....

 

ten příběh

je fragmentem,

kusem balvanu

černým mravencem

vytékajícím

z toho ne podivu vhodného

rezervoáru...

                    .... z duše

jeho bratra

CePa....

 

 

---------------------------------

 

​

ležel jsem na zemi

pod stromem bódhi

a lenivě,

možná

s určitým despektem,

pozoroval

nekonečný,

pohybující se proud

mravenců...

 

sám nevím,

kdy jsem se zvrátil

ze sedu v lotosu

do lehu,

ale příčinu jsem si

plně

uvědomoval...

 

všechny mé myšlenky

jako drobné pramínky

postupně vytékaly

a řadily se spořádaně,

bez reptání

na konce těch mravenčích

zástupů...

    

zahodíc

pocity důležitosti... 

  

mizí

tam někde,

kousek ode mne

v představitelném

nenávratnu...

 

pohodlně,

z čerstva ospalý

jsem si ve stále

temnější duši

osvíceně uvědomil,

že už není co,

si uvědomovat,

že z posledním mravencem

odtekla...

 

i ta poslední

kapka...

​

 

-------------------------------------

​

 

PeckiePeck

od té poslední kapky,

na které,

prý viděl sedět

a odplouvat

(snad prý někam

do Nirvány)

podivného,

smějícího se

mravence

   

chodil mezi lidmi

se snahou

jim tento příběh

sdělit...

 

nikdo jej však nechtěl poslouchat

   

Já vzhledem k tomu,

že jsem

nesnadno ověřitelným

posledním

mravencem,

jsem jej vyslechl 

a proto ho mohu

vyprávět i vám...

​

​

 

byť nevím  -  kdo jste