Obrazárna

máš v sobě touhu k letu

však křídla ztuhlá máš

když v hlavě pouštíš větu

jež velmi dobře znáš

 

zní jako tvoje běsy

co křičíš ze spaní

kdy běží  tělem třesy

jak koně uštvaní

 

své jáství ke zdi vážeš

by neuniklo nic

jak touhy v žumpu hážeš

a dýcháš na půl plic