Obrazárna

přes prostor času klene se

z jednoho břehu na ten druhý

leknínům v plné noblese

zdá se být jen mámením duhy

 

plovoucí květy ve schodě

prožijí vlastně své životy

sněním o duze ve vodě

s pocitem osobní prázdnoty

 

nohama v bahně, zrozeny

v podobu bělostných tanečnic

most tak blízky i vzdálený

nechápe snění svých společnic