nevím co je na mé tváři,

tak divného, že se tváříš

jako by mi můra sedla

na nos a na oči kladla

 

mince na má oční víčka

pak se změní v andělíčka

jež mě vezme pod svá křídla

letím, kam bys nedohlídla

 

proč jsi náhle tolik zbledla

cítím lehkost pro svá bedra

slunce svítí do mé tváře

je to pohled pro hvězdáře

 

kolem hvězdy všude září

pak jdou blíž, mile se tváří

známe se už z mnoha žití

těším se už na objetí

 

 

.....

 

 

vím, za zavřenými víčky

jsi jen světlem vlastní svíčky

malá hvězda nocí září

rozlévám se po tvé tváři

 

já