pomalé pohupování sítě

mě naplňovalo klidem

 

prales kolem mě přetékal barvami

jeho paleta je všechny nestačila zachytit

a tak, jako vodopád, padal přes okraje

 

na sepranou košili mi kápla

červená se žlutými fleky

rozhlédla se kolem

a pak mi přeběhla po břiše k rameni

načeš rychlým pohybem, někam zmizela

 

kakofonie zvuků

nesoulad, který se lehce změní v melodie

vzájemně se prostupující

doplňující

orchestr bez dirigenta

 

pohupoval jsem se a čekal

 

když přišel Curandero a lehce na mě kývl

trochu jsem znejistěl

chápavě se usmál

a podal mi pohár

....

...

..

.

barevné provazy

zeleně zasyčí

žlutavě chvějí se

slézají po tyči

očima zkoumají

lezou mi do duše

kořeny obnaží v hladové

předtuše

....

pradávný obličej

směje se zákazům

dává tím za pravdu

podivným obrazům

jednotu určuje

společným vesmírem

na hlavě korunu s modravým

safírem

...

něco mě zvedá

z mé porodní polohy