poezie v próze
poezie v próze
Až vstoupí jasn | 2016 |
Cesta z lesa | 2016 |
Do všech oceánů | 2019 |
Dveře | 2016 |
Full House | 2019 |
Gestem Atlasovým | 2019 |
Heisenbergův princip neurčitosti | 2016 |
Houpu se na liáně | 2016 |
Introspekce | 2019 |
Jako kravský lejno | 2016 |
Její svět | 2019 |
Jinakost | 2019 |
Kdo Ti řekl že | 2016 |
Když odletěly ryby | 2016 |
Lučištník | 2016 |
Mačkám po ránu | 2019 |
Na cestách bez map | 2016 |
Nepravděpodobně pravdivý | 2019 |
Obálka víry | 2019 |
Od kolébky po kolébku | 2019 |
Oči medvěda | 2019 |
Pianino v kapse | 2019 |
Pohled kudlanky nábožné | 2016 |
Poslední kroužek | 2019 |
Poslední mnich | 2016 |
Pozdě z hnízda | 2019 |
Prázdný člun II. | 2016 |
Puma | 2019 |
Překročil jsem hráz | 2019 |
Sen s chuti medoviny | 2016 |
Shelma | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver.1 | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po | 2019 |
Slunce vyšších pater | 2019 |
Sny, které se plní | 2016 |
Stačí jen být | 2016 |
Stopy | 2019 |
Stopy na plátně | 2016 |
Stékat jako kapka | 2016 |
Stíny tisíce ohňů | 2016 |
Ten nejrychlejší z nás | 2018 |
Toltécká moudrost | 2016 |
U nás na dvorku | 2016 |
Usměvavá moštářka | 2019 |
Uváznutí v čase | 2016 |
V doteku Tao | 2016 |
V roli Sigmunda Freuda | 2016 |
V roli hostitele | 2019 |
V zajetí stromů | 2016 |
Vlak mezi peklem a rájem | 2016 |
Zadělali si na problém | 2016 |
Zbůhdarma planět | 2016 |
Ze života žab | 2016 |
Zákon zachování ege | 2016 |
Úhlem perspektivy | 2019 |
Útočiště | 2016 |
Šest tisíc selhání | 2016 |
Život je poezie v experimentu | 2016 |
Heisenbergův princip neurčitosti
03.4.2016
malé kuře sedělo v kurníku
náhodného pozorovatele by možná napadlo
že sedí jako Buddha
tak tiché bylo
vnějšímu světu nevěnovalo ani stopu pozornosti
náhle vstoupil člověk
a ono se začalo bát
uteklo
když se vrátilo
člověk už tam nebyl
ale před kurníkem bylo rozsypáno trochu zrní
kuře mělo tísnivý pocit
začalo přemýšlet
vstoupila do něj zvědavost vědce
kde se to zrní vzalo?
další den se člověk objevil znovu
a kuře znovu uteklo
když se vrátilo
člověk byl pryč a před kurníkem zrní
najednou tu bylo spojení mezi člověkem a zrním
avšak pro jeho vědecký mozek
to byla příliš krátká doba na to, stanovit závěr
kuře nechtělo učinit nějaké ukvapené stanovisko
den co den
sledovalo člověka a jeho počínaní se zrním
nakonec
malý kuřecí mozeček postuloval teorii
kdykoli se objeví člověk, objeví se pšenice
ten muž je příčina a zrno efekt
tak dlouho experimentovalo, pozorovalo
vyhodnocovalo, až si konečně mohlo říct
"dnes již tedy s naprostou jistotou vím"
bylo tak šťastné
a nedočkavě čekalo na člověka
konečně se objevil
kuře k němu přistoupilo
aby mu poděkovalo za jeho laskavost
a on mu zakroutil krkem