top of page

poezie v próze

poezie v próze

Až vstoupí jasn
2016
Cesta z lesa
2016
Do všech oceánů
2019
Dveře
2016
Full House
2019
Gestem Atlasovým
2019
Heisenbergův princip neurčitosti
2016
Houpu se na liáně
2016
Introspekce
2019
Jako kravský lejno
2016
Její svět
2019
Jinakost
2019
Kdo Ti řekl že
2016
Když odletěly ryby
2016
Lučištník
2016
Mačkám po ránu
2019
Na cestách bez map
2016
Nepravděpodobně pravdivý
2019
Obálka víry
2019
Od kolébky po kolébku
2019
Oči medvěda
2019
Pianino v kapse
2019
Pohled kudlanky nábožné
2016
Poslední kroužek
2019
Poslední mnich
2016
Pozdě z hnízda
2019
Prázdný člun II.
2016
Puma
2019
Překročil jsem hráz
2019
Sen s chuti medoviny
2016
Shelma
2019
Simone Péréle – Implicite - ver.1
2019
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po
2019
Slunce vyšších pater
2019
Sny, které se plní
2016
Stačí jen být
2016
Stopy
2019
Stopy na plátně
2016
Stékat jako kapka
2016
Stíny tisíce ohňů
2016
Ten nejrychlejší z nás
2018
Toltécká moudrost
2016
U nás na dvorku
2016
Usměvavá moštářka
2019
Uváznutí v čase
2016
V doteku Tao
2016
V roli Sigmunda Freuda
2016
V roli hostitele
2019
V zajetí stromů
2016
Vlak mezi peklem a rájem
2016
Zadělali si na problém
2016
Zbůhdarma planět
2016
Ze života žab
2016
Zákon zachování ege
2016
Úhlem perspektivy
2019
Útočiště
2016
Šest tisíc selhání
2016
Život je poezie v experimentu
2016
Jako_kravský_lejno.png

Vlak mezi peklem a rájem

11.2.2016

 

nejsem věřící

alespoň ne v tom obvyklém významu slova

 

přesto mě myšlenky typu:

„Jen lidé dobří a ctnostní, kteří věří v boha,

se dostanou do nebe“, neustále pronásledovaly

 

no jo

co ale potom s těmi, kteří jsou dobří a ctnostní

ale v boha nevěří

kam přijdou oni?

dostanou se do nebe?

 

pokud si odpovím ano,

pak není potřeba věřit v boha

 

pak je víra, celá ta hypotéze, zcela zbytečná

jestliže se do nebe dostane člověk už tím,

že je dobrý a ctnostný

 

k čemu potom víra?

 

a pokud lidé dobří a ctnostní, kteří v boha nevěří,

přijdou do pekla

k čemu potom je být dobrý a ctnostný?

stačí jen věřit v boha

 

ty myšlenky mi nedávaly spát

hledal jsem odpovědi v knihách

pátral jsem po odpovědích ve svém nitru

ptal jsem se moudrých kolem sebe

 

odpovědi mě však neuspokojovaly

 

teprve až tehdy

když jsem tuto svou letitou vášeň úplně pustil z hlavy

přišel sen

 

viděl jsem sám sebe jak jedu někam vlakem

 

zeptal jsem se spolucestujících kam, že to jede

a lidé mi řekli, že do nebe

 

pomyslel jsem si: „To je dobře. Zeptám se, až dojedeme, kde najdu Sokrata.

To byl člověk příkladně dobrý a ctnostný“

 

když vlak zastavil v nebi, vystoupil jsem

to co jsem však spatřil, se mi vůbec nelíbilo

všechno bylo polorozpadlé, tiché, smutné

ze všeho na mě padala nepříjemná tíseň

nemohl jsem uvěřit tomu, že tohle jsou nebesa

 

zeptal jsem se: „Kdy odjíždí vlak do pekla?“

vlak by připraven k odjezdu a tak jsem nastoupil

 

když jsem přijel na to obávané místo

opět jsem nemohl uvěřit vlastním očím

 

vše bylo tak krásné

stromy, zeleň, všude květiny

ptáci zpívali a lidé vypadali tak šťastni

 

pomyslel jsem si: „Někde se musela stát chyba.

Vždyť tohle vypadá jako ráj“

 

optal jsem se tedy lidí, zda tu někde není Sokrates

a oni mi odpověděli: „ Ano je, pracuje támhle na poli“

 

došel jsem k němu a pln zvědavosti se ho ptal:

„ Ty jsi zde? Ty dobrý a ctnostný, jen jsi nevěřil v boha?

Ty jsi byl uvržen do pekla?“

 

Sokrates se na mě podíval, chápavě se na mě usmál a řekl:

„O pekle já nic nevím. Ale od té doby, co tu jsem,

přeměnil jsem si toto místo v ráj“

 

když jsem se ráno probudil, již jsem věděl

že kamkoli přijdou lidé dobří a ctnostní

změní to místo v ráj

 

a lidé, kteří nejsou dobří?

 

přestože věří v boha

 

změní jakékoli místo v peklo

bottom of page