poezie v próze
poezie v próze
Až vstoupí jasn | 2016 |
Cesta z lesa | 2016 |
Do všech oceánů | 2019 |
Dveře | 2016 |
Full House | 2019 |
Gestem Atlasovým | 2019 |
Heisenbergův princip neurčitosti | 2016 |
Houpu se na liáně | 2016 |
Introspekce | 2019 |
Jako kravský lejno | 2016 |
Její svět | 2019 |
Jinakost | 2019 |
Kdo Ti řekl že | 2016 |
Když odletěly ryby | 2016 |
Lučištník | 2016 |
Mačkám po ránu | 2019 |
Na cestách bez map | 2016 |
Nepravděpodobně pravdivý | 2019 |
Obálka víry | 2019 |
Od kolébky po kolébku | 2019 |
Oči medvěda | 2019 |
Pianino v kapse | 2019 |
Pohled kudlanky nábožné | 2016 |
Poslední kroužek | 2019 |
Poslední mnich | 2016 |
Pozdě z hnízda | 2019 |
Prázdný člun II. | 2016 |
Puma | 2019 |
Překročil jsem hráz | 2019 |
Sen s chuti medoviny | 2016 |
Shelma | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver.1 | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po | 2019 |
Slunce vyšších pater | 2019 |
Sny, které se plní | 2016 |
Stačí jen být | 2016 |
Stopy | 2019 |
Stopy na plátně | 2016 |
Stékat jako kapka | 2016 |
Stíny tisíce ohňů | 2016 |
Ten nejrychlejší z nás | 2018 |
Toltécká moudrost | 2016 |
U nás na dvorku | 2016 |
Usměvavá moštářka | 2019 |
Uváznutí v čase | 2016 |
V doteku Tao | 2016 |
V roli Sigmunda Freuda | 2016 |
V roli hostitele | 2019 |
V zajetí stromů | 2016 |
Vlak mezi peklem a rájem | 2016 |
Zadělali si na problém | 2016 |
Zbůhdarma planět | 2016 |
Ze života žab | 2016 |
Zákon zachování ege | 2016 |
Úhlem perspektivy | 2019 |
Útočiště | 2016 |
Šest tisíc selhání | 2016 |
Život je poezie v experimentu | 2016 |
Vlak mezi peklem a rájem
11.2.2016
nejsem věřící
alespoň ne v tom obvyklém významu slova
přesto mě myšlenky typu:
„Jen lidé dobří a ctnostní, kteří věří v boha,
se dostanou do nebe“, neustále pronásledovaly
no jo
co ale potom s těmi, kteří jsou dobří a ctnostní
ale v boha nevěří
kam přijdou oni?
dostanou se do nebe?
pokud si odpovím ano,
pak není potřeba věřit v boha
pak je víra, celá ta hypotéze, zcela zbytečná
jestliže se do nebe dostane člověk už tím,
že je dobrý a ctnostný
k čemu potom víra?
a pokud lidé dobří a ctnostní, kteří v boha nevěří,
přijdou do pekla
k čemu potom je být dobrý a ctnostný?
stačí jen věřit v boha
ty myšlenky mi nedávaly spát
hledal jsem odpovědi v knihách
pátral jsem po odpovědích ve svém nitru
ptal jsem se moudrých kolem sebe
odpovědi mě však neuspokojovaly
teprve až tehdy
když jsem tuto svou letitou vášeň úplně pustil z hlavy
přišel sen
viděl jsem sám sebe jak jedu někam vlakem
zeptal jsem se spolucestujících kam, že to jede
a lidé mi řekli, že do nebe
pomyslel jsem si: „To je dobře. Zeptám se, až dojedeme, kde najdu Sokrata.
To byl člověk příkladně dobrý a ctnostný“
když vlak zastavil v nebi, vystoupil jsem
to co jsem však spatřil, se mi vůbec nelíbilo
všechno bylo polorozpadlé, tiché, smutné
ze všeho na mě padala nepříjemná tíseň
nemohl jsem uvěřit tomu, že tohle jsou nebesa
zeptal jsem se: „Kdy odjíždí vlak do pekla?“
vlak by připraven k odjezdu a tak jsem nastoupil
když jsem přijel na to obávané místo
opět jsem nemohl uvěřit vlastním očím
vše bylo tak krásné
stromy, zeleň, všude květiny
ptáci zpívali a lidé vypadali tak šťastni
pomyslel jsem si: „Někde se musela stát chyba.
Vždyť tohle vypadá jako ráj“
optal jsem se tedy lidí, zda tu někde není Sokrates
a oni mi odpověděli: „ Ano je, pracuje támhle na poli“
došel jsem k němu a pln zvědavosti se ho ptal:
„ Ty jsi zde? Ty dobrý a ctnostný, jen jsi nevěřil v boha?
Ty jsi byl uvržen do pekla?“
Sokrates se na mě podíval, chápavě se na mě usmál a řekl:
„O pekle já nic nevím. Ale od té doby, co tu jsem,
přeměnil jsem si toto místo v ráj“
když jsem se ráno probudil, již jsem věděl
že kamkoli přijdou lidé dobří a ctnostní
změní to místo v ráj
a lidé, kteří nejsou dobří?
přestože věří v boha
změní jakékoli místo v peklo