poezie v próze
poezie v próze
Až vstoupí jasn | 2016 |
Cesta z lesa | 2016 |
Do všech oceánů | 2019 |
Dveře | 2016 |
Full House | 2019 |
Gestem Atlasovým | 2019 |
Heisenbergův princip neurčitosti | 2016 |
Houpu se na liáně | 2016 |
Introspekce | 2019 |
Jako kravský lejno | 2016 |
Její svět | 2019 |
Jinakost | 2019 |
Kdo Ti řekl že | 2016 |
Když odletěly ryby | 2016 |
Lučištník | 2016 |
Mačkám po ránu | 2019 |
Na cestách bez map | 2016 |
Nepravděpodobně pravdivý | 2019 |
Obálka víry | 2019 |
Od kolébky po kolébku | 2019 |
Oči medvěda | 2019 |
Pianino v kapse | 2019 |
Pohled kudlanky nábožné | 2016 |
Poslední kroužek | 2019 |
Poslední mnich | 2016 |
Pozdě z hnízda | 2019 |
Prázdný člun II. | 2016 |
Puma | 2019 |
Překročil jsem hráz | 2019 |
Sen s chuti medoviny | 2016 |
Shelma | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver.1 | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po | 2019 |
Slunce vyšších pater | 2019 |
Sny, které se plní | 2016 |
Stačí jen být | 2016 |
Stopy | 2019 |
Stopy na plátně | 2016 |
Stékat jako kapka | 2016 |
Stíny tisíce ohňů | 2016 |
Ten nejrychlejší z nás | 2018 |
Toltécká moudrost | 2016 |
U nás na dvorku | 2016 |
Usměvavá moštářka | 2019 |
Uváznutí v čase | 2016 |
V doteku Tao | 2016 |
V roli Sigmunda Freuda | 2016 |
V roli hostitele | 2019 |
V zajetí stromů | 2016 |
Vlak mezi peklem a rájem | 2016 |
Zadělali si na problém | 2016 |
Zbůhdarma planět | 2016 |
Ze života žab | 2016 |
Zákon zachování ege | 2016 |
Úhlem perspektivy | 2019 |
Útočiště | 2016 |
Šest tisíc selhání | 2016 |
Život je poezie v experimentu | 2016 |
Ten nejrychlejší z nás
26.11.2018
„Bělokorec modrý je pták?“
Houkla na mě
Aniž by se na mě podívala
Čas se pro tu chvíli zastavil
samotnou chvíli takříkajíc přešlapoval na místě
Dezorientován otázkou
Na kterou není odpověď
Vědomím mu probleskla myšlenka
Na Zenovou hádanku
Není ... zauvažoval
Nemůže být, když já sám ...
V tom jeho myšlenkové toky
Přerušil další povel
„Tak co je?“
„Posloucháš mě?“
S pobavením jsem si uvědomil
Že ji oba posloucháme
Oba dva
Ten... rychlejší z nás
Velký Počtář,
jak ho nazývá s oblibou kamarád Luděk
i já
Posloucháme,
stále více udiveni
Jak se lineární myšlení jedince
(V extrémní podobě)
Může scvrknout do bodu
Z něhož nejen, že je návratu
Ale jen jeho představa
Vás nenechá klidně spát
Ve chvílích
Kdy strach z případné imploze
Non-lineárních myšlenek
(Toho datového toku
Založeného pouze na nulách)
vyběhne ven
z magického gartnerova kvadrantu průměrnosti
V takových chvílích se ho ptám:
„Ty vole, chápeš to ?“