Nejtajuplnější tajemství

nebývá skryto pod svícnem,

ba ani pod sukní - snad

jen s výjimkou Kiltu,

ale je uloženo

v samotném tajemnu

tajemství...

  

ve starém

unaveném sklepě,

který mnoho let nesl

na svých bedrech

nabubřelost

panského sídla

se něco hnulo...

   

stejně jako u 

jeho obyvatel,

tak i v jeho zdech,

proběhla podivná vlna

zachvění,

které díky asociacím

vyvolaným strachem

ze změn

nastolilo otázku...

   

„Ten základ,

na které stojím -

mohu mu ještě důvěřovat ?“

sklep byl od počátku

zahalený

mnoha otazníky,

díky

podivnému a do dnes 

nevyjasněnému

zmizení  první "Paní domu"

první z majitelů...

                  

strážce tajemství

a nositel tajemna,

ten - co byl dlouho dole,

totiž

zatoužil neodbytně

po slunci vyšších pater...

  

uvolnil tedy tajemno

a to,

jako každý,

dlouho zadržovaný

opatrně nakouklo

za otevřené dveře reality...

   

tajemnu bylo hned jasné,

že šanci na únik

musí hned využít

a tak...

    

naposledy (zde ve sklepení)

expandovalo,

aby tak naplnilo svou vůlí

celý prostor, 

každý jeho kout

včetně mysli strážce...

   

vzápětí na to, pak

uniklo dveřmi

a expandovalo

tentokrát už doopravdy....

  

příběh

zajisté nekončí

vždyť sotva začal,

ale hned na počátku 

nám pokládá 

první z otázek ...

„Ten základ,

na které Vy stojíte - můžete 

mu ještě důvěřovat ?“