poezie v próze
poezie v próze
Až vstoupí jasn | 2016 |
Cesta z lesa | 2016 |
Do všech oceánů | 2019 |
Dveře | 2016 |
Full House | 2019 |
Gestem Atlasovým | 2019 |
Heisenbergův princip neurčitosti | 2016 |
Houpu se na liáně | 2016 |
Introspekce | 2019 |
Jako kravský lejno | 2016 |
Její svět | 2019 |
Jinakost | 2019 |
Kdo Ti řekl že | 2016 |
Když odletěly ryby | 2016 |
Lučištník | 2016 |
Mačkám po ránu | 2019 |
Na cestách bez map | 2016 |
Nepravděpodobně pravdivý | 2019 |
Obálka víry | 2019 |
Od kolébky po kolébku | 2019 |
Oči medvěda | 2019 |
Pianino v kapse | 2019 |
Pohled kudlanky nábožné | 2016 |
Poslední kroužek | 2019 |
Poslední mnich | 2016 |
Pozdě z hnízda | 2019 |
Prázdný člun II. | 2016 |
Puma | 2019 |
Překročil jsem hráz | 2019 |
Sen s chuti medoviny | 2016 |
Shelma | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver.1 | 2019 |
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po | 2019 |
Slunce vyšších pater | 2019 |
Sny, které se plní | 2016 |
Stačí jen být | 2016 |
Stopy | 2019 |
Stopy na plátně | 2016 |
Stékat jako kapka | 2016 |
Stíny tisíce ohňů | 2016 |
Ten nejrychlejší z nás | 2018 |
Toltécká moudrost | 2016 |
U nás na dvorku | 2016 |
Usměvavá moštářka | 2019 |
Uváznutí v čase | 2016 |
V doteku Tao | 2016 |
V roli Sigmunda Freuda | 2016 |
V roli hostitele | 2019 |
V zajetí stromů | 2016 |
Vlak mezi peklem a rájem | 2016 |
Zadělali si na problém | 2016 |
Zbůhdarma planět | 2016 |
Ze života žab | 2016 |
Zákon zachování ege | 2016 |
Úhlem perspektivy | 2019 |
Útočiště | 2016 |
Šest tisíc selhání | 2016 |
Život je poezie v experimentu | 2016 |
Puma
18.5.2019
Vyšla ze vrat...
Zkoumavým pohledem
módního designera
sjela můj zevnějšek
Nadhodila, že ona
je opravdu tím,
koho hledám
Všimla si mého,
jistě znatelného úleku
a s pobavením se optala
Kde že ho mám...
.
Chtěl jsem ji odpovědět,
že jako vždy na svém místě,
ale její úsměv mě odzbrojil
Myslím, že dobře věděla
kde ho mám...
.
Byla okouzlující
Vlasy jako slunce
zapadaly za její ramena
V očích jako smaragdy
se zrcadlily
všechny přísliby,
aby zároveň
varovaly i lákaly,
jako oči pumy
jež se zájmem pozoruje
svou kořist...
.
V jedné ruce držela
francouzský klíč
a druhou zlehka,
snad nevědomky,
jakby
sama sebe hladila,
utřela o stehno...
.
Navlečena
do blankytně modré
kombinézy ARAL
Na tváři male čmouhy,
snad od oleje či kolomazi,
působily dojmem
maskování...
.
Podala mi ruku
a se slovy
„Tak kde stojíte?
Nebojte, já mu neublížím“
se mi zadívala
hluboce do očí...
.
„Stojím nedaleko“
vypravím ze sebe
a začínám si uvědomovat,
že dívat se
odjištěné pumě do očí
je zážitek...
... k nezaplacení