top of page

poezie v próze

poezie v próze

Až vstoupí jasn
2016
Cesta z lesa
2016
Do všech oceánů
2019
Dveře
2016
Full House
2019
Gestem Atlasovým
2019
Heisenbergův princip neurčitosti
2016
Houpu se na liáně
2016
Introspekce
2019
Jako kravský lejno
2016
Její svět
2019
Jinakost
2019
Kdo Ti řekl že
2016
Když odletěly ryby
2016
Lučištník
2016
Mačkám po ránu
2019
Na cestách bez map
2016
Nepravděpodobně pravdivý
2019
Obálka víry
2019
Od kolébky po kolébku
2019
Oči medvěda
2019
Pianino v kapse
2019
Pohled kudlanky nábožné
2016
Poslední kroužek
2019
Poslední mnich
2016
Pozdě z hnízda
2019
Prázdný člun II.
2016
Puma
2019
Překročil jsem hráz
2019
Sen s chuti medoviny
2016
Shelma
2019
Simone Péréle – Implicite - ver.1
2019
Simone Péréle – Implicite - ver2 – po
2019
Slunce vyšších pater
2019
Sny, které se plní
2016
Stačí jen být
2016
Stopy
2019
Stopy na plátně
2016
Stékat jako kapka
2016
Stíny tisíce ohňů
2016
Ten nejrychlejší z nás
2018
Toltécká moudrost
2016
U nás na dvorku
2016
Usměvavá moštářka
2019
Uváznutí v čase
2016
V doteku Tao
2016
V roli Sigmunda Freuda
2016
V roli hostitele
2019
V zajetí stromů
2016
Vlak mezi peklem a rájem
2016
Zadělali si na problém
2016
Zbůhdarma planět
2016
Ze života žab
2016
Zákon zachování ege
2016
Úhlem perspektivy
2019
Útočiště
2016
Šest tisíc selhání
2016
Život je poezie v experimentu
2016
Jako_kravský_lejno.png

Lučištník

9.6.2016

 

Eugen Herrigel odjel do Japonska s jediným cílem

jako známý německý filosof chtěl pochopit zen

a chtěl ho pochopit skrze lukostřelbu

 

byl to vynikající lukostřelec své doby

určitě jeden z nejlepších, kterým se Evropa mohla pyšnit

 

našel si mistra Awa Kenzô a pod jeho vedením pilně cvičil

svými šípy precizně trefoval cíl, tři roky usilovně hledal

ale pochopení zenu stále nepřicházelo

 

začal mít pocit, že jen zbytečně marní čas

jeho mistr mu stále tvrdil, že by neměl střílet on

 

říkal mu: „Musíš šíp nechat, ať vyletí sám.

Když míříš, vůbec bys u toho neměl být.

Nech šíp, ať si sám najde cíl.“

 

jenže to je absurdní

a pro západního člověka to bylo absurdní ještě víc

 

ptal se mistra:

„Co tím myslíš, nechat šíp, aby vylétl sám od sebe?

Jak se může šíp sám vystřelit? Musím přeci něco udělat.“

 

pokračoval ve svém snažení a jeho šípy nikdy neminuly cíl

 

mistr mu však opakovaně tvrdil:

„Cíl vůbec není tvým cílem.

To jestli zasáhneš cíl, je jen mechanická dovednost.

Mě zajímá, jestli tady jsi, jestli si to užíváš.

Střílej jen pro zábavu.

Užívej si to a zapomeň na své ego.“

 

 

zklamaný a rozčarovaný  Herrigel to nemohl pochopit

a rozhodl se vrátit domů

v den odjezdu se šel s mistrem rozloučit

ten opět vyučoval své žáky

 

sedl si tedy na lavičku, aby počkal na přestávku

pozoroval mistra

ale poprvé za tři roky, se na něj díval bez očekávání

bez ega, nezaujatě

vlastně ho už ani nezajímalo co mistr žákům ukazuje

 

tehdy konečně pochopil

 

sledoval mistra a viděl, že šíp vyletěl z luku sám

ten mu jen poskytl energii

 

uvědomil si

že ego je vždy orientované na budoucnost

na výsledek, na cíl

 

kdežto zen je přítomný okamžik

 

jako ve snách přistoupil k mistrovi

vzal do ruky jeho luk a natáhl tětivu

 

v té chvíli starý muž řekl: „Uspěl jsi.

To je přesně to, co jsem po tobě ty tři roky chtěl.“

 

Šíp ještě neopustil luk a mistr řekl:

„Jsi hotov. Dosáhl jsi cíle“

 

 

V Bhagavadgítě říká Krišna Ardžunovi:

 

„Nestarej se o konec, nestarej se o výsledek.

Dělej cokoli je potřeba udělat tady a teď a jak nejlépe dovedeš.

Vše dělej s láskou a výsledek ponech na existenci.“

bottom of page