​

kabina se skřípěním, úpěním a vrzáním

poskočila,

mrskla sebou jak ryba na suchu,

které došel kyslík,

což mě jako dítě vždy fascinovalo

a dlouho jsem si představoval,

že ty rybě spíše nežli kyslík došla voda

 

ostatně rybu jsem již dlouho neviděl

ani jako spokojeně se cachtajícího tvora

natož pak na talíři

ryby někam zmizely, někam se vypařily,

možná někam odletěly ... kdo ví

 

podobně na tom byla kabina

po posledním smrtelném záškubu

zůstala viset,

nechtějte ani vědět v kolikátým to bylo

 

lehce se pohupovala,

možná si myslela, že je drak

a doufala, že až se utrhne

poletí si, kam bude chtít, někam za rybami

 

 z toho blbýho houpání

se mi dělalo pěkně šoufl

 

no ... nevím to už  přesně,

v kolikátým to bylo,

ale určitě po poslední velký válce

válce za nezávislost

válce, která byla pro nás pro všechny

 prohraná ještě dřív nežli začala

 

proč já vám to ale lidi všechno vykládám?

když tady  visíte v ty zpropadený,

poslední funkční kabině se mnou ...

 

otevřel jsem dveře

 

teda řeknu vám, nejsem žádnej posera,

ale když jsem viděl pod sebou tu malou modrou kouli,

který jsme říkali Země

zahřálo mě to v kalhotách

 

v takový hrozný vejšce, bude děsná zima

napadlo mě

 

a taky že byla

to teplo v kalhotách bylo vlastně fajn

 

 

skočil jsem

 

 

a díval se,

jak kolem letí ryby