v tom plném tichu prázdných tónů

v tom lesku stínů časných rán

kdy z rány prýští bolest noci

já do snu mého nejsem zván

 

tam náhle chvění tělem vane

tam krůpěj potu smáčí skráň

i svíce zhasne bez pomoci

když temnou myslí běží laň

 

v tom prázdném křiku plném bolu

v tom kalném proudu dlouhé řeky 

jen z břehů kolem civí tváře

a v tichu času zní jen skřeky

 

tam v temné noci - září okno

tam zevnitř láká jeho klid

žel zhasne dříve, nežli vstoupím

má mysl nejde odložit