..poránu číše zčervenala,

aby tak nějak v kontrastu

bělavě mlžnou sněžnou vránu

dokreslila mi z marastu.

 

S desátou ještě prázdná není,

choulí se mraky v naději,

že se mi jejich kuropění

rozprostře v srdci okraji.
 

S polednem opouští ji

poslední lok vína,

červená srdce mé poměje,

číše zas v poklidu za vitrínou dřímá

a ve snu bílé závěje.