kdesi kdysi  - ve starém hradu

až tam vysoko ve věži

zavřeli jednu starou dámu

jež byla všem jen přítěží

  

žila zde léta opuštěně

jen sama ve svém žaláři

co bylo zvláštní na té dámě

byla její úsměv na tváři

  

takový úsměv zdobí pouze

ty kteří ve svém srdci žijí 

že život žít není se vzpouzet

když vlci noci zprávu vyjí

z té zprávy každému je zřejmé

že pouze láska vinu sejme

že ....  

    .... ač jsem připraven a bdělý

    .... ač láska všechny rány scelí

    .... ačkoli ač je víc než dosti

    .... ačkoli konáš po libosti

    .... ač jsi mě předem varovala

    .... ač jsi v mé duši malovala

    .... ač obrazy se v barvách slily

    .... ač v pozornosti polevily

    .... ač naše touhy po dotyku

    .... ačkoli mívám občas kliku

    .... z tolika lásky  - tolik vzlyku

     

  .... srdce se zamklo pro paniku

 

Ač

​