​

 

Všechno je možné

 

I to co není

Hladoví přesto najedený

Každý z nás kříž svůj

Na zádech vláčí

nikudy nikam

necouvám

neběžím

jen...

 

dopředu kráčím

 

pachtím se

toužím

plánuji plány

oseji

nesklidím

úrodné lány

potím se zimou

topím se v potu

tvářím se chytře

však ...

 

často se pletu

 

do vztahu

pod nohy

v poznání sebe

miluji samotu

byť,

mi z ní jebe

vedro je k dostání

zima prý došla

láska má (po rautu)

přežraná

pošla...

 

vykoupím celý krám

 

všechny ty nutnosti

nutí mě nutkavě

k starosti vlastnit

život

však řve na mě

 

„Rozsviť“

              pak 

                   „Zhasni“

 

vlastně,

nic nevlastním

jenom pár

básní ...

 

 

já

všechny je rozdám

s pocity Sorose

bezelstně naivní

na zlatém podnose

ten,

kdo je denně čte

na duši své

ktásní...