život, jenž spadl mi do klína

tak nějak snadno a lehce

zářil jak tajemná květina

však zvadl, až věřit se nechce

 

čas to je děsivý hostitel

sotva jen přišel, už mizí

pokrytec, jakéhos neviděl

jemu je čas prostě cizí

 

dali mně, jako vám poskrovnu

pár prchavých oka mžiků

život je prázdnota v mé torně

seriál dost divných zvyků

 

zahodím železné košile

zavřu se v prázdno mé skříně

jako bych dvojku měl na žíle

houpu se....

 

nahý

 

....a líně