za zvuků metronomu, s pohledem na pohledy

vyrývám do atomu, slova dle nápovědy

slova, jež znějí plaše, když řveš je z amplionu

prosil bych kýbl haše, na týden pro rodinu

 

byť zvyklý na příděly, jsem z trochu jiné kaše,

miluji slovo bdělý…

mám doma pod postelí

pořádně zkyslé zelí a tašku plnou tašek

vedle pak leží Vašek…

 

nebuďte zkoprnělí, je to můj starý méďa

z doby, kdy já byl mládě,

co žil jak kus ve stádě

hledal jsem, kam že patřím a přilnul k medvědovi

češtinu míval za tři a Vašek ke mně patří

 

za zvuků metronomu, jsem šťastný, že jsem dole

obaly od atomů, se válí všude kolem

výbuchy pro výbuchy, ohluchly moje uši

obrazy pana Muchy

 

říkají víc než tuším