tak jsem tak postával, čekal, až přijede

zatímco kolem mne vyjeté koleje

svědčily o tom, že občas tu zastaví

pocestné sveze, když život je unaví

 

nikam se neženu, s nikým se nestrkám

když oči mě pálí, jen párkrát zamrkám

kolem mě do kruhu zvlněné prostory

šíří ses jistotou, každému navzdory

 

jednou až přijede, pomalu nastoupím

jízdenku zpáteční tu už si nekoupím

nad dveřmi cedulka: „jedu si pro tebe“

kaluže zamrznou, od nohou nezebe