„ten kdo nic nemá, nic nemůže ztratit“

za okny z námrazou zjevil se skřítek

povídá, že bych měl všechno hned vrátit

najednou zmizel, jen zbyl po něm kvítek

 

spadl mi do dlaně, po těle zahřál

zatímco na okně pomalu tají

zjevený život je nádherný fraktál

pro každou myšlenku lze nový najít

 

ponořen v hlubině spojených polí

kreslí si malíř své zákruty světa

každý na své plátno barvy si volí

na závěr bude znít jenom ta věta

 

„ten kdo nic nemá, vše může jen získat“

zaplnit prázdnotu živoucím kvasem

otázkou zůstane: „bude si výskat?“

 

ten malý skřítek tam za oknem v čase