​

 

leží mi na duši oblaka z pavučin

pod starou moruši v krajkovém hedvábí

oči si zakrývám, sám sebe nemučím

už dávno nefrčí, co kdysi bylo in

 

co kdysi bavilo, dnes už tak nevábí

po cestách nejistých s jistotou klopýtám

kamkoli dohlédne mé oko jestřábí

pařáty nemyté do srdce zatínám

 

podobny okovům - spletené osudy

všechno je jenom sen, proč bych měl naříkat

srdce když krvácí v pařátech obludy

život je prchavý jak parta surikat

 

pod starou moruší ve stínu nerušen

v postojí vzpřímený bez těla bez duše

poslední na stráži poslední unikát

ve tváři s úsměvem není proč utíkat