návraty nebolí, je to jen iluze

že, až se vrátíme, budou stát mosty

po tobě toužil jsem, však místo inkluze

hlásalas pravdy své, znova a po stý

 

to že mám nasráno, věděl jsem vždycky sám

proboha doufám, že nemyslíš v hlavě

exkluze pozná se, že myslím na salám

zatím co ty snídáš vánočku v kávě

 

trenky mám skasány, podobny kosatce

když bouře blíží se, měl bych být schopen

 

vjet do ní? - ujet jí?

hlavně ne, posrat se

 

na světě už tak je příliš moc hoven