Poslouchej kámo, doufám, že cévka

napraskne náhle ti v palici.

Život se u nás, chová jak děvka

na jinak úchvatné ulici

 

 

Proč tvoje přízeň jenom tak mlčí

otázky trčí si ve vzduchu.

Vyřvu je z hrudi, kde se jen krčí!

Mám v duši pramen i ropuchu

 

Myslíš to vážně, či je to prdel.

Neupads  náhodou na hlavu?

Každý tě vzývá, z tolika hrdel

Neuteks tam u vás z ústavu?

 

Poslouchej kámo, není mi jasné,

co ještě za blbost plánuješ?

Nějaké divné procesy kvasné?

Nebo jen sám sebe klonuješ?

 

 

Doufám tak otče, že ti je jasné

zdali jsi se mnou, či proti mně.

 

 

Podoben hvězdám, náš život zhasne

jenom tak blejskne .... ve vteřině

aby pak skončil < .................................................................> odkud on vzešel

 

 

v náručí blízkém,

 

 

 

v tom mámině