Říkáš mi „chvěji se“ - přemýšlím proč asi

Důvodem neznámým jsou mi tvé obvazy

Tvé srdce bolavé chvěje se prázdnotou

V tóninách života jak nota za notou

    

Říkám ti „usměj se“ - nic není na dobro

Ztraceno v překladu chápajíc s pokorou

že plátno filmové v absurdním dramatu

vzdor našim životům nechce vždy odplatu

  

Říkáš mi “nechápu“  -  ti dva proč jsou spolu

Nádoby vylité, leč plné jsou bolu

Těkajíc očima ukotvit snažíš se

myšlenky těkavě, však jenom množí se

    

Říkám ti „neboj se“ – jenom si více věř

Když klece prázdné jsou, kam mizí divá zvěř?

V záchvatu prozření vše nyní zdá se být

Otázkou stvoření slyšíš-li Srdcebeat

    

Řeknem si „tišeji“ - jak křídla motýla

 

"Lásku my získáme?"

                                                                                       či 

"Ránu do týla? "

  

 

Na vlnách vzbouřených připlouvá Kryštof sám

  

  

Vždyť je to Kolumbus ...

    

                                                                  Křičící dav šílí

     

Vrátil se ... on se nám vrátil .... Kolumbus ....

    

    

Tak jako život se...   

  

   

... vrací k svým morfózám