​

jak plazi - jsme nazí...

.

když svlečeni čekáme

možná, že ze zvyku

rádi či neradi,

s tisícem zlozvyků,

v poloze stoiků...

.

na co?

.

na všechny vzpomínky

na lůno Pavlínky.

které mi z plezíru

přesně a na míru,

ani ne na dosah,

ani ne na výplň

ukázala ...

.

na to co bylo - je

všechno co budujem,

všechny ty vzpomínky,

až jednou nebudem

všechny ty kalkuly

(začněme od nuly)

..

..

„Nesyč a nedávej

všechno mě za vinu.

Buď rád že, byť z dálky,

poznal jsi Pavlínu“

.

(to lepší je určitě - než na těsno Halinu)

..

..

v dešti i ve větru

nazí se plazí ....

.

jen ty jsi ve svetru

schováváš vrcholy,

na kterých vrcholím

.

zatímco pode mnou,

v přerostlém mlází

syčí had z pohádky

.

„vrazi – vrzi - vrazi - vrzi,

koho bolí - koho mrzí“

..

..

..

je brzo na ústup

je pozdě na hádky

.