Moudrý není ten, kdo mlčí

Ani ten...

kdo rozmlouvá

 

Není jiný, ten kdo ječí

Ticho...

které pomlouvá

 

Dost už bylo planých řečí

Mě stálo to už mnoho sil

Směji se a při tom brečím

Život mi zuby vyrazil

 

V ústech zeje velké prázdno

Krev na rtu stále...

zasychá

 

Po ráně (má slova váznou)

přesto je křičím - do ticha

 

 

 

To Ticho...

 

 

bez pohnutí tiše zírá

 

víra se  bortí...

                       drolí...

                                 zívá...

 

mizí...

 

charakter, kdysi tolik ryzí

sám v sobě (náhle) jsem tak cizí

 

já...

 

TICHO JSEM A...

 

 

m              i

        z             

                                   í   

                                             m