1/

tak už nebuď smutná,

vždyť důvod pro to není

mé srdce stále tluče

a to si na něm cením

 

2/

tam někde ve předu

já vidím vlastní záda

a píseň, jež zní duši

máš přeci tolik ráda

 

R:

ke štěstí vlastně stačí jenom prosté bytí

které pak rozkvete a my jsme jeho kvítí

k životu patří jaro stejně jako zima

pod bílou peřinou je vlastně hrozně prima

 

3/

tak už se neboj

vždyť důvod pro to není

to jsou jen tvoje strachy

a ty zle zuby cení

 

4/

zdánlivě společně

však každý má svou cestu

po které klopýtáme

až k poslednímu z testů

 

R:

//: život je orchestr, ve kterém každý hraje

znějící melodie nese v sobě taje

poslouchat  chodím ji v La Scalu do Milana

všichni jsme však jenom klapkami od piana //: