top of page

Jednou to pochopíš

Až všechny moje básně zhynou

Až nenapíši nikdy jinou

 

... až poznám ... sebe

... do morku kostí

 

Že radost nejde bez bolesti

Že každý sklízí jen, co seje

 

... a něco v nás ... ví

... kam to spěje

 

Že nic tu není natrvalo

Že není už, co bývávalo

 

Co bývávalo ... snad už není

A život sám je

 

... sen i není

... poznání lásky v uzardění

 

Na čele vrásky

i

škola bez docházky

 

A taky chtění ...

 

odhalit skryté, uchovat vryté,

prožít už žité, užívat vžité

 

... bez nadsázky

... život je pole plné lásky

.

věnováno
Perex
DUŠE.jpg
bottom of page