Když přišla bouře, s ní přihnal se muž

V očích měl dálku a za pasem nůž

S nikým se nebavil, jen nocleh hned chtěl

A s ranním svítáním, vzal vak svůj a šel

 

Když hospodská tu noc porodila

Nemohla tušit, co způsobila

Pro syna otce a pro sebe pána

Je lépe být s někým, či zůstat sama?

 

Když s prvními ranními červánky

Muž vložil hrst mincí do obálky

Pak spícího syna do vaku si dal

Políbil obálku, ten pocit už znal

 

Když odejde bouřka, svěží je vzduch

Člověk hned chápe, že zavřel se kruh

Ač lépe se dýchá, tlak na hrudi je

Zpět do snu nás strhává nostalgie

 

Zpět do snu nás strhává nostalgie

Zpět do snu nás strhává nostalgie

 

Zpět do snu nás strhává nostalgie

z..t d. .nu ná. s.rhá.. ..s.al..